Já bych se nestěhovala - nedala bych to.

Bydlím v Praze, chalupu máme 60 km za Prahou. Na mateřské jsem tam byla od dubna do října trvale.... bylo tam nádherně, ale jakmile začnou podzimní plýskanice, vždycky jsem ráda utekla do Prahy. V krásném počasí mi Praha nechyběla, ale jinak je tam život "jiný". jezdím tam od 3 let, miluji to tam, ale trvale bez možnosti "úniku" bych tam byla nešťastná.
Jsem prostě zvyklá mít kulturu u nosu, nákupy, v zimě tam je v 17h tma, všichni si zalezou domů, připadá mi to depresivní....

Přítele jsem si našla také tam, ale od začátku našeho vztahu jsem mu dávala jasně najevo, že buď on půjde za mnou do Prahy nebo nic, prostě bych si nezvykla. On si v Praze zvykl myslím v pohodě, je tu už 15 let. Možná to bude tím, že od dubna do října tam pravidelně o volných dnech jezdíme.

Píšeš, že plánujete rodinu, pokud půjdeš pryč od rodiny, tak jsi vlastně bez možnosti hlídání, případné pomoci .... manžel v práci, ty doma s nemocnýma dětma... celodenně sama a nebude nikdo kdo by ti přinesl v případě nouze chleba, pohlídal jedno dítě abys s druhým došla k doktorovi. Chyběli by mi přátelé, protože 120 km už za tebou tolik jezdit nebudou, nebo třeba jednou za čas.