Přidat odpověď
Myslím, že žádnej psychiatr, kterej nechce, aby mu houfně utíkali pacienti, si nemůže dovolit bagatelizovat.
Nicméně s tím, že doktoři nemají rádi pacienty, kteří moc čtou ;), je to asi tak: existujou typy lidí, kteří jsou strašně moc sugestibilní. Pokud jsou zároveň k tomu ještě úzkostní a somatizující, je důkladné pročtení příbalového letáku pro ně zničující - protože jejich hlava vyrobí všechny příznaky, o kterých se tam dočtou. S některými mými pacienty máme domluvené, že jim to fakt nedoporučuju číst, a že jim odpřisáhnu na holej pupek, že je seznámím s běžnými vedlejšími účinky - a že se vším znepokojivým se na mě mají obracet. Abychom předešli tomu mechanismu, kdy si to člověk sám vyvolá.
Pokud o tom čte nepoučenej člověk zvenku, může mu to připadat, jako že "doktoři nemaj rádi..."
Další věc: lidi s poruchama úzkostnýho spektra v počátku léčby často vedlejší účinky mívají, protože jak jsou úzkostně nastavení, tak každé drobné odchylce ve vnímání svého těla a jeho procesů přikládájí hodně velký význam a tu odchylku tím posilují - psychickým mechanismem se jim pak ještě zhorší a zvýrazní.
Pokud jde o to, že by někdo bagatelizoval možnost, že mají léky nežádoucí účinky, takových psychiatrů určitě není většina, je to nesmysl, to by jakživo nikomu nemohli pomoct. Nicméně náš denní chleba je i to, zajistit, aby se s vaničkou nevylívalo dítě (kolikrát mi přijde pacient oznámit, že mu léky dělaj špatně, a pak se ukáže, že to s nima vůbec nesouviselo, ale bylo to způsobeno něčím docela jiným; kdybych se nevyptávala, nezjišťovala, neověřovala, nehledala souvislosti, tak ten člověk zbytečně přijde o účinnou léčbu).
Nikde není psáno, že každýmu člověku musí Trittico vyhovovat. Jsou pacienti, kterým dělá velmi dobře, jsou lidi, kteří ho nesnesou, a jsou lidi, kterým nezabírá. Je to stejné jako u všech ostatních antidepresiv.
Podstatné je, že bys měla mít asi jako ambulantního psychiatra člověka, kterému důvěřuješ - a kterému věříš i to, že nebude bagatelizovat oprávněné stížnosti na vedlejší účinky, popřípadě kterému věříš to, že když ti poradí nad nějakým projevem mávnout rukou, má k tomu dobrý důvod (který ti ideálně zároveň dobře vysvětlí).
Předchozí