Pam-pelo, tak na mého teď 5,5 letého syna odjakživa zabíralo právě hlavně to vysvětlování...z plácnutí přes ručičku, přes zadek, chycení za ruku apod. si už jako batole nedělal vůbec nic, buď se mi vykroutil a pokračoval v nežádoucí činnosti dál, nebo mě začal plácat taky...což mě vedlo k tomu, že jsem s těmito tresty přestala...on je obrazně řečeno takové to dítě, že i kdybys ho umlátila, tak prostě nepřestane. Nezabírá ani vyhrožování, že mu zabavím nějakou oblíbenou hračku nebo věc, prostě pohodí hlavou a vezme si jinou...a tak je to se vším, byl vždycky prakticky nepotrestatelný...Takže prostě vysvětluju, vysvětluju a informuju co se stane, nebo naopak nestane, když...absolutně neexistuje říct, že něco bude proto, že jsem to řekla, ke všemu musí mít pádný a rozumný důvod, pak není problém...chvilku mi trvalo, než jsem na to přišla a vůbec netuším, co budu dělat, jestli jednou to vysvětlování přestane fungovat, ale prostě vím, že přes fyzické tresty u nás fakt cesta nevede, protože to bych se jednou mohla dočkat toho, že by mlátil on mě - a jak mu jako mám vysvětlovat, že nesmí jiné uhodit, když já jeho můžu? Jediné, co výjimečně používám je, že ho chytnu za ruce a řeknu mu, že ho budu držet tak dlouho, dokud nepřestane...ale to už je v podstatě neposlednější stupeň, když už fakt nezabere nic jiného...a potom to celkem i pomůže, na rozdíl od plácnutí přes zadek nebo ruce, které mi okamžitě vrací...