U nás je to obráceně. Manžel a syn jsou haptické typy, já a dcera ne. Dokud byly děti malé, jejich potřebu mazlení (tedy hlavně synovu) naplňoval i ke svému potěšení manžel. Jinak se snažím vyjít svému haptickému muži vstříc - není mi to vyloženě nepříjemné, jenom to prostě většinou nepotřebuju Co naprosto nemusím je fyzický kontakt od cizích lidí nebo i poměrně blízkých, ale ne nejbližších - takové to objímání na uvítanou apod... br - ale chápu, že oni to mají jinak a něco holt snesu