Kapradino, to je jedna z věcí, která mne taky hned napadla... že by tam holky jezdily a byla tam vždy třeba dva dni jedna a pak druhá.... prej to nejde... máti tam je, ale sestra tam nebude, oni se ty její chlapi o sebe prej nepostaraj! a je fakt, že já to vidim taky jako ty....být prostě s vlastní mamkou co nejčastěji to jde, do poseldní chvíle...ale lidi jsou různí a máti s tetou to prostě vidí jinak, nemůžu mluvit za ně... neprožívám to tak jako ony...nesoudím...bůh ví jaká jednou budu já? ... babi ví, že nádor je zhoubný, ale jak jí říct, že už je to prostě KONEC? že už se NIC NIC nedá dělat? To jí doktor neřek, to zatím fakt neví....