Já ze začátku zavedla toto - buď se budeš oblíkat teď, a já ti trochu pomůžu (podám věci, pomůžu svléct tričko atd.) nebo se obleč kdy chceš, ale sám, já mám práci. Pokud se ale neoblečeš, nepustím televizi/nepůjdeš si hrát/nepůjdeme ven atd. Chtělo to čas, malý ze začátku seděl na posteli nahatý a fňukal, ale pak mu to docvaklo a najednou bylo všechno. Pomáhala jsem fakt jen v těch maličkostech, ale pro něj to byla prostě pomoc a na to slyšel, bylo to pro něj přijatelnější udělat hned s tou mou minimální pomocí než později sám. Důležité bylo stát si za svým a fakt nepustit za žádnou zábavou, dokud povinnost neudělá (to mi občas zkoušeli zkazit naši).