Já to chápu. Já nemám v širém příbuzenstvu jediného komunistu, částečně ze zásady, částečně proto, že většina z nich, včetně mých rodičů, byla naštěstí pro stranu naprosto nezajímavá.
A pak jsem se na pracovišti setkala se dvěma zdaleka nejkvalitnějšími a lidsky velmi hodnotnými staršími kolegy, kteří těmi řadovými byli a nejsou na to ani trochu hrdí. A s jejich mnohem problematičtějším vrstevníkem, který jim to občas ve vypjatých chvílích připomene... a vidím, že všechno je trochu složitější.