achjee, jak tě napadlo plácnout zrovna 80%? Před revolucí (1989) měla KSČ cca 1,7 milionu členů(včetně kandidátů), což rozhodně nepředstavuje 80% dospělé populace. Vypadá to spíš na obrácený poměr straníků/nestraníků, než uvádíš ty. A to, že 20% tatínků a maminek má vadu charakteru, si už představit umím. Jinak můj tatínek, špičkový odborník v určité oblasti, jim to nepodepsal, proto nesměl jezdit do zahraničí a realizaci jeho práce dozoroval v cizině člověk, který ani náhodou neuměl vytvořit to, co on, ale byl v KSČ. Táta měl štěstí, že ho nechali pracovat alespoň doma(dokonce stihl sjezdit půl světa, zpočátku ho doprovázel estébák, aby ho hlídal, pak přišli s průkazkou) a na rodině se nijak zvlášť nevyřádili. Já ovšem smekám před lidmi, kteří kladli odpor i ve chvíli, kdy jim komunisti šli po rodině, to bych asi nedokázala, nevím. A taky nevím, proč bych měla komouše omlouvat a dojímat se, jak chtěli léčit lidi, proto vstoupili. Valná většina vstoupila z vlastního prospěchářství.