Přidat odpověď
Anett, vždyť právě ta nevědomost byla prostředkem toho režimu, nešlo jít koupit si materiály, které by člověk mohl svobodně vyhodnotit a podle toho se zachovat a z principu věci byly tyto materiály nedostupné, chránil je jak řežim sám, tak ale i zúčastnění na věci.
Nešlo přijít "z ulice" a říct "dejte mi o tom něco přečíst".
Dnes každý, kdo chce, má možnost. Tam nebyla možnost.
Navíc to píšu z úhlu pohledu někoho, kdo v té době neměl tedy na růžích ustláno, ale můj otec nebyl odpůrce režimu, on byl prostě "jen" rebel, s odporem k omezování osobní svobody.
Kdo si ale ve skutečnosti umí plně uvědomit tu svobodu? Mnoho lidí ji ani nechce a nepotřebuje, většinou člověk potřebuje nějaké materiální věci pro přežití a jemné nuance svobody naopak úplně unikají. Proč by tedy něco v potu tváře a navíc nebezpečného, vlastně měl hledat?
Tady totiž úplně chybí ta spojka mezi potřebou svobody ještě k zajištěnému živobytí a to tak nějak zajištěno bylo.
Předchozí