No pokud pro tebe není podstatné naplnění vlastní prací, tak je to zase docela jednoduché.
Někdo se umí smířit s tím, že si "odhákuje" svoje - kdekoliv, cokoliv a žije ve svém volném čase.
Takové hodnocení je zase popírání individuality a to je docela hezká praktika právě soudruhů. Všechno pěkně zkolektivnit, zastrkat do jedné lajny a budovat.

Rebel z principu upřednostní své rebelství před naplněním prací, ale má to vpodstatě jednoduché, jeho ego mu nic jiného ani nedovolí. Ten, kdo má potřebu dělat dobro pro ostatní to má v tomto ohledu mnohem složitější. Má se vzdát toho dobrého, co může poskytnout, nebo dát přednost svému egu a neudělat to, co se mu příčí?
Nechtěla bych to řešit.