| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Přidat odpověď

Ráchel,
znárodňování bylo bezesporu hodně bolavé téma a ovlivnilo strašně moc životů, některé tragicky, a i celé české zemědělství. Já jsem se třeba zajímala o to, jak to probíhalo u nás na vsi. Statkáři nesouhlasili, ke vstupu do JZD byli nakonec přesvědčeni a měli to štěstí, že nikdo tady na vsi nebyl vysídlenej, rodiny zůstaly žít na svých gruntech. Selky a statkáři byli první, kdo v založeném JZD pracoval, zvířata a půdu znali. A zlá krev kolem toho byla. Prý tak dva roky. Pak se to ustálilo až do té míry, že kdyby se o deset let později situace obrátila, vrátit k samostatnému zemědělčení už se nikdo z místních zasažených nechtěl. Kromě zásadního negativního dopadu kolektivizace to totiž na jejich životy mělo i praktickej pozitivní dopad, ubylo práce (dělali třeba v JZD na směny a ne na statku pořád, jako před kolektivizací) a ty rodiny se oproti obdobím samostatného hospodaření ekonomicky stabilizovaly (předtím byly jejich příjmy nepravidelné, nejisté).
Já nechci vůbec kolektivizaci obhajovat, jen tím chci říct, že její dopad na další řekněme politickou orientaci zasažených nebyl vždy a všude tak dlouhodobej či zásadní, aby jim vydržel na fixaci antikomunistických postojů pro příštích několik generací. Život se dramaticky změnil, to ano, byla tam obrovská křivda a bezpráví, to ano. Ale i v té změněné situaci a změněném životním směřování se mnozí lidé nějak našli, v nějakém tom rozvoji pod hlavičkou budování nalezli i různá pozitiva (v padesátých a šedesátých letech se do školy šlapalo pěkně 6 kiláků po svých, škola v obci se postavila až později, to samý s lékařskou péčí). Ti lidé pak žili dál a svoje další rozhodnutí a přesvědčení prostě formovali i na základě dalších zkušeností svého pozdějšího života. A s nástupem další generace to už bylo zas úplně jiná kapitola, protože vyrostli mladí, kteří vlastní hospodaření na gruntu už nepamatovali, nezažili ten pocit křivdy a životní styl dřívějších statkářů je nelákal.

A znovu opakuji, rozhodně nechci znárodňování a kolektivizaci obhajovat. Jen jsem se prostě poptala místních pamětníků, jak to vnímali a jakej to mělo další dopad a dosah... Ano, byla to pro ty lidi zkušenost "až na dřeň", pro válečnou generaci jedna z mnoha takových, jaké my si těžko představíme.

Předchozí 

Tip: Chcete uveřejnit zajímavou informaci také na hlavní straně Rodina.cz?
Autor příspěvku: Registrovaný
Do této diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé.
Název:

Text:

Pokud nejste robot, odpovězte na otázku: 6+0= 
:-) ~:-D ~;) ~;(( ~:( ~k~ ~j~ ~f~ ~g~ ~Rv ~R^ ~s~ :-© ~l~ ~m~ ~n~ ~o~ ~p~ ~q~ ~2~ ~t~ ~v~ ~w~ ~x~ ~y~ ~z~ ~a~ ~b~ ~c~ ~d~ ~e~ ~h~ ~3~ ~4~ ~5~ ~6~ ~7~ ~8~ 
Pravidla diskuzí:
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.

Přečtěte si pečlivě úplná pravidla diskuzí.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.