vokounku, čemu nerozumíš? Nikdo to tu snad nepopisuje realističtěji, než právě kili ...

Umíš si představit bezmoc člověka, který by chtěl třeba dělat nějaký výzkum, podobný, jako se dělal v té době na západě, ten člověk ví, že by to uměl, má nápady, vidí už, jak by výsledky mohly pomoci spoustě lidí - a je svázán skutečností, že u nás se VŠECHNO dalo dělat jen pod alespoň formální záštitou vedoucí strany?
Umíš si představit to dilema - vybodnout se na výzkum a šudlat někde něco bezvýznamného pod vedením lidí, které by hravě dokázal převýšit svými schopnostmi, a nebo formálně přitakat vládnoucí straně, odbýt si tu nepříjemnou politickou stránku věci, nejspíš za cenu výčitek svědomí, ale mít volné ruce ke své práci?

Na spoustě vedoucích míst tehdy seděli neschopní lidé jen proto, že byli ochotní být loajálními komunisty, což muselo být neskutečně frustrující pro kohokoliv schopného pod jejich vedením, kdo ale s komunisty loajální být nechtěl ... To opravdu nemůžeme dneska soudit.