Bez komunistů by byly stejný čtyři roční období jako s nima, lidi, kterým by nezabavili majetek, by si s ním dál dělali, co uznali za vhodný, pokrok by postupoval asi tak jako v okolních nekomunistických zemích... to je fakt.
Ale pro ty lidi, co v komunismu žili, byl prostě realitou a kulisama života komunismus. "Coby kdyby" za ně tu každodenní realitu neprožilo a naději na lepší zítřky taky každej nepociťoval (což ostatně mnoho lidí nepociťuje ani teď). Ti lidé nějak prožili svůj život, tak jak uměli s kartama, jaký dostali rozdaný, nemají možnost to vrátit a zkusit jinak (když teď už ví, "jak by to bývalo bylo nejlíp"). Minulost nezmění.

Já si teda obecně o obyčejných lidech nemyslím, že by byli za totáče puzeni primárně potřebou "být svině". Spíš dělají co umí, co zvládnou, kromě dobrých věcí dělají kraviny z nerozumu, ze vzdoru, z nedostatku informací, někdy se chovají jako blbci (to by se nikomu z nás stát nemohlo, že...), jak budoucnost zhodnotí jejich kroky, netuší.