Přesazení jim pomůže, ale dlouhodobě naživu je to také neudrží, jsou přerychlené.

Kdyis jsme k tomu psala jinam, tak to zkopíruju

Tuzemské rostliny mají v zimě „zimní klid“. To, že jsou rychlením přinuceny nahodit listí, jim samozřejmě nesvědčí a vyčerpá je to. Zvlášť, když jim to listí ještě někdo škube :) Navíc kombinace málo světla+mnoho tepla. To, že jsou u okna nestačí – je krátká doba slunečního svitu.

Některé chcípají také proto, že to nejsou trvalky – třeba bazalka (ten běžný druh; existují i vytrvalé bazalky). Té prostě skončí životní cyklus.

A obecně bylinky v těch malých květináčcích jsou zasazené do bohatého substrátu (ty lepší s pomalu uvolňovacím hnojivem – je vidět jako 2mm žlutozelené kuličky v půdě). A když hnojivo spotřebují, je půda vyčerpaná a je jí tam málo. V malém květináčku k tomu dojde rychle. Petržel je „stavěná“ na pořádný záhon :)

Petržel může být v zimě klidně venku – já ji sklízím venku celou zimu, prostě ji vyhrabu ve sněhu :) Je jí tak lépe než v teple, na zimu listy totiž neztrácí.
Třeba i ve velkém květináči, který se před zimou obalí, aby nepromrzly kořeny.

Chce to mít těch rostlin také víc, aby jedna nebyla stále škubána a a stačila se trochu vzpamatovávat.

A některé (tymián, rozmarýn, saturejka…) nesnášejí trvale vlhkou půdu, jsou celkem suchomilné a moc vody+málo světla+moc teplo je mučí.