Důležité pro analyticko-syntetickou metodu je zafixovat slabiky, ale nerozkládat je. Neučit B É BE, ale rovnou BE (dítě se nesmí vracet zpátky k tomu, co už přečetlo, zdržuje to, demotivuje a mate, dítě zapomíná, co už přečetlo a vrací se k tomu furt dokola, načež ho pár slov úplně vyřídí).
A ještě je dobré to podporovat postřehováním - používat lístečky se slabikami, rychle ukázat a schovat (aby na to dítě donekonečna necivělo).
Problém s genetickou metodou je v tom, že s ní má opravdu hodně dětí potíže - to jsou ty různé odhalené a neodhalené poruchy učení v různých stupních závažnosti. No a ty děti s potížemi zase můžou zdržovat děti bez potíží.
Jak jsem pochopila, nejlépe vychází analyticko-syntetická metoda s prvky sfumata...

K problémům s písmeny ve slově - možná by stálo za to se podívat, jak to ta logopedka učí. Některé to umějí podat dětem tak názorně, že to pochopí hned, i když s tím dlouho bojovaly. Taky by mohlo pomoci zajít na konzultaci k nějaké speciální pedagožce, třeba do PPP (v tom případě nečekat, zanedlouho budou dlouhé objednací lhůty kvůli odkladům). Ono je spousta triků, jak dětem pomoci, ale nikdo nezná všechny. A dítě třeba jako na potvoru potřebuje zrovna ten, který ta "jeho" logo-psycho nezná...