To je jen strach ze samoty /oběma vám zkrachovaly vztahy a nemůžete najít nový/ a asi i neshody při střídavce. Už z toho druhého důvodu - kde jsou tak podstatné neschody i ve střídavce, nevracela bych se.

Už vůbec bych se nevracela poté, co tu na různých diskusích na adresu manžela zaznělo. Není to člověk, kterého by bylo rozumné si takzvaně na stará kolena uvázat na krk. I tak bych to brala, že u něj i ta stará kolena hrají značnou roli, navív k tomu, že možná nebyl příliš zvyklý se starat sám o sebe.

Není na něj spolehnutí, těžce selhal, dělal dlouholeté problémy a kdyby mu zůstal nějaký vztah, patrně by se ani vracet nechtěl.
Zkusila bych si představit, že s tímto pánem zůstanu, nějakou dobu to nějak půjde, pak pán onemocní /nemluvíme o dvacátníkovi/. Teď by sis měla představit, že tohoto člověka, s toutou osobní historii, se všemi těmi ránami, co jste si uštědřili, budeš mít jako znovumanželka na krku, z morální povinnosti by ses měla starat atd.

Říkám - ne, ne, ne. Buď ráda, že jste od sebe, i když samota tíží. Můžou být ještě horší věcí.
I o takových lidech jsem četla, manžel vyváděl různé věci, třeba i nevěry leccos, pak ho milenky opustili, nebo s nimi skončil, zůstal s manželkou a náhle se mu popsulo zdraví. Manželka měla za to všechno na krku invalidu, který se rozhodně vděčně nechoval. To musí být očistec.