Samozřejmě, že rozpory začnou. A jestli je řešil ještě nedávno určitým způsobem, nezačne je najednou řešit kultivovaněji.

Mě to nepřijde jako zmoudření, mě to přijde "nikdo na mě nezbyl" /na tebe taky/, tak to jako dáme dohromady.

Není to do dospělosti dítěte, je to ve skutečnosti třeba až do stáří ale POZOR! podle mě s výrazným podtextem: Stejně se budu ohlížet, kdyby bylo něco lepšího.

To mi tam přijde jako naprosto zásadní, člověku, kterému jsem nebyla dost dobrá se vším všudy nikdy dřív, jsem najednou dobrá, protože mu lezou tlustý to tenkejch. Až se oklepe, rozhlédne, zjistí zase, že CPO není ta ideální žena/ženuška, dostane vnitřní naprdnutost a začne hledat jinde.
Tolikrát tu zaznělo, že u exka se spoustou dětí údajně stála za to, že měl pocit, že je unikátní, i když nebyla. Že pak začala zvedat hlavu a sebevědomí, je druhá věc.
Ale u CPO tu léty zazněly takové věci, že mu za to nestála, že není ten unikát, že pro něj nikdy nebyla ta nej, že ji nikdy nemiloval /nevíme, ale takhle srovnával/.
A teď by vzala na sebe znova tuhle roli? Když už tohle všechno ví? Aby to mohla časem zase poslouchat? /protože to přijde, jak jsou tyhle věci jednou vyřčeně, je to jako džin z flašky, určitě si v hádce ten pán neodpustí používat stejné argumenty - a pak bude následovat - měla bys bejt ráda, že s tebou jsem, ty si toho nevážíš a bla bla.../
Znovu do stejné vody?