"Podstata je, že jsem se ještě nesetkala s nikým, kdo by řekl například klientovi konkrétní odpověď na: - mám špatný vztah, nemůžu se z něj vyvázat.
Všichni ti terapeuti mlží o karmickém vztahu, ale aby adresně někdo odhalil, v čem je ten zakopaný pes, co má člověk udělat, aby si zlepšit situaci, neřeknou.
Neřeknou ani, v čem to přesně vězí, ten problém, který se opakuje.
Takovej, kdo by hrábnul do samé podstaty problému, skoro není. Taky by s tím pak musel umět pracovat dál."

to je právě to.
Odpověd má každý sám v sobě,v podvědomí,ale né každý to chce slyšet.Proto nikdo z vějšku nemuže přijit a říci to či ono a je po problému.
Protože ta naprava-ta odpověd co s tím problémem, nezmizí mávnutím kouzelného proutku jiné cizí osoby, jen proto,že nám někdo řekne,že je to tak či onak.

Ona ta naprava= pochopení,proč věci jsou tak a né jinak je těžší ve smyslu toho,že tu odpověd musí hledat sám v sobě a né každý je toho schopen protože pro každého je to velká zodpovědnost uvědomit si pravdu, a lidi hodně rádi se ze zodpovědnosti vykrucuji-chtěji mít řešení,ale jen to lehké.To těžké už nechtěji,to je moc práce.
Chtěji řešení na své problémy,ale bez námahy. A to nejde.

Karma je v tom,že si házíme klacky pod nohy sami,(budu se snažit to nějak vysvětlit,aby se to dalo pochopit-přeci jen psané po netu se to blbě vysvětluje-
psaný text si každý muže vyložit jinak.tak se klidně ptej)
Ty klacky(jak jim říkám já) jinde se tomu říká karma...,odborně Postulát.(Nějaká věta,kterou jsme si říkali při negativní situaci-např.Nemužu se hnout,nejde mi to nedokážu to,každý hlap je.......atd-záleží jakou tou neg.situaci si člověk prošel)
Je to-to, co si člověk sám do sebe "naprogramuje". A pak při jakémkoliv stresu(podobné situaci,která nám tu negativni připomene a stačí jen jedna věc stejná či podobná co byla i v té min.negativni situaci připomene(nějaký předmět, vuně,pach,zvuk,ale i podobná osoba,ale i podobná situace...jedna či vice těchto propojených předmětu-nemusí to být jen jedna věc,ale skupina podmětu/předmětu) se nám to vice či méně z podvědomí vybihá(nynější událost propojime s tou neg.minulou-aniž by jsme chtěli) a nám se pak něco nedaří-nebo nás začne bolet hlava,udělá se nám špatně,z ničeho nic se vytočíme,aniž by ted v danou chvili jsme k podrážděnosti měli duvod).
Muže to dojit až tak daleko,že pak se člověku nic nedaří,nemuže s tím hnout,má strach,že to nedokáže....).

Zkusím jeden příklad-no není to zrovna přímo ukázkový,ale třeba se na tom něco vysvětlí-pokusím se.
např.jako dítě nás nějaký pes kousl.(nebo jsme se ho jen strašně lekli...cokoliv)
My tuto událost si uložíme a časem na ni zapomenem,ale v podvědomí už nám zustane jaký si otiskt té negativ.nezpracované události. Třeba ten strach ,že nás pes muže kousnout,že je nebezpečný...
A jakmile uvidíme psa propoji se nám to s tou negativní zkušenosti(pokud to v sobě nemáme zpracované)
A ještě si vytvoříme třeba pěkný postulát-Každý pes mě kousne a zase mě bude něco bolet a bude mě zle....atd-(je to přiklad-muže to být jakákoliv "věta").
Takže pak když vidíš psa nebo jen slyšíš štěkat se ti tohle v podvědomí sepne a už máš strach,že muže přiběhnout a kousnout tě.(to by ještě šlo),
ale s tím muže být spojené i to,co jsi už zapomněla. Třeba jak ses bála až ti bušilo srdce,že se ti dělalo šoufl,že si se třásla...atd.
No a to je to propojeníjakési nevědomé zpomenutí si na to negativní-aniž by sis uvědomila celou tu min.negat.situaci.
Kdy se ti jen na vzdálené zaštěkání-kdy není přimý kontakt se psem ,aby byl blizko na pokousáni,toto spoji a tobě už se ti dělá zle.
Někdo to muže mít i tak silné,že psa uvidí na obrazku.Obrázek který uvidí jen okrajově,a už se mu spusti to propojení a udělá se mu zle a tím jak si neuvědomi,že viděl obrazek psa a že má tu negativni zkušenost,že tam má nějaký ten svuj postulát,tak se divi proč a z čeho mu je najednou blbě(ano zní to divně tento příklad,ale takhle nějak to funguje).Pak je člověku zle nebo je podrážděný při nějaké situaci,kde ani vědomě nevidí proč mu tak je najednou divně,zle....když se ted v té přitomnosti nic špatného neděje.

Při regresi jde o to ,že si na tento prožitek rozpomeneš a uvědomíš si to propojení,popřípadě najdeš i ten postulát.A uvědomíš si,že né každá situace je stejná,že pokaždé když psa uvidíš,že ti nemusí ubližit,že se nemusíš citit blbě jen když zahledneš obrázek psa(či cokoliv jiného)-a o to jde.
Uvědomit si to propojení a tu negativní nezpracovanou událost znova v sobě zpracovat tak,aby nás negativně neovlivnovala nepřímo v dalším životě-přitomnosti.
( a je uplně jedno zda věříme na min.životy nebo né,ty postuláty si vytváříme nevědomě stále-protože nás na to nikdo neupozornil,
jakou paseku si tím sami zpusobime a jak se jim vyvarovat či jak to napravit sami -vyhnout se tomuto.)
Takže terapeut pomáhá při tomto sezení/regresi klientovi nalézt to propojení dané negativní udalosti,aby si uvědomil a pochopil,proč vznikly jeho potíže,za jakých okolnosti a čeho jsou následkem,se kterýma se potýká ve svým životě.A pomáhá mu tu událost zpracovat,aby mu dál "neškodila"
Duležité je vědět,že někdy k vyřešení problému je potřeba projit více těchto negativních udalosti/zážitku,které jsou spojeny s tím problémem.Proto se muže po jednom sezení sice hodně ulevit,ale daný problém se nemusí nevyřeší uplně a po čase muže znova objevit.Záleži na každé osoběn jak co v sobě má uložené a nedořešené-jen zasunuté do podvědomí.(např.když jsme u toho přikladu se psem,muže tam v minulosti býti vice negativních situaci při setkání se psem.a je potřeba všechny si zpracovat,aby se daný problém vyřešil)