Adri, je to moc náročné, pokroky jsou, fyzicky je na tom mnohem líp, ale hlava nám dělá starosti...v úterý to byly čtyři týdny od nehody,nepamatuje si, kde bydlíme, co máme za auta, ani psa, neví kdy se narodil.... Jinak nás všechny poznává, čte, dívá se na Tv, vybavuje si postupně... jeho ošetřující lékařka nám řekla, že to je na měsíce a prognózu jak to bude za těch několik měsíců, to nám nikdo neřekne, sami neví.... Navrhne prý ještě barokomoru - kvůli okysličení a prokrvení mozku. Čekají nás tedy měsíce rehabilitací a rekonvalescence... Děti za ním byly 4x, prvně jsme brečeli všichni.... když plácne nesmysl, tak se usmíváme, ale mně upřímně moc do smíchu není, strašně moc se bojím, že už to nebude nikdy jako dřív .... jsme spolu 20 let a najednou jsem sama, kdo má ty společné zážitky, protože on si na nic nepamatuje...tak nám držte palce.
Jinak ke škole...u nás taky najeli hned na známky, Kristýnka má zatím samé jedničky a asi tři dvojky, ale prý dostávají děti i trojky...to mi taky přijde pro začínající školáčky demotivující... Ondra měl tenkrát první měsíc razítka, druhý smajlíky a až pak přešli na známky...