Tady píšou, že to vychází z 2.11., ale že ve Švédsku je to svátek pohyblivý:

"Slavnost Všech svatých je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale je to i svátek věnovaný neznámým svatým a mučedníkům. Předvečerem tohoto svátku je zejména v USA populární Halloween, který připadá na 31. října. Svátek všech svatých je slaven napříč křesťanstvím, přičemž církve vzešlé ze západního křesťanství jej slaví 1. listopadu. V tento den se slaví i na Faerských ostrovech (Allahalgannadagur), Islandu (allraheilagramessa), Estonsku (pühakutepäev), Litvě (Visų šventųjų diena) a Lotyšsku (Visu svēto diena). V Dánsku (allehelgensdag, dříve hellemisse), Finsku (pyhäinpäivä), Norsku (allehelgensdag, helgemesse, aldermesse) a ve Švédsku (alla helgons dag, dříve allhelgonadagen) je to svátek pohyblivý: v Dánsku a Norsku připadá na první neděli v listopadu, ve Finsku a Švédsku pak na sobotu mezi 31. říjnem a 6. listopadem.
Čtěte dále.

Římskokatolická církev a některé další západní církve navazují 2. listopadu na Svátek Všech svatých Památkou zesnulých, tj. vzpomínkovým dnem na všechny blízké zemřelé, lidově tzv. dušičkami. V tyto dva dny je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob a zapálit na něm svíčku či položit květiny nebo věnce. Dušičky se udržují v Dánsku (Alle Sjæles Dag), Islandu (allrasálnamessa), Norsku (alle sjelers dag, allesjelersdag), Švédsku (alla själars dag), Estonsku (hingedepäev), Litvě (Vėlinės, dříve Ilgės) a Lotyšsku (Mirušo piemiņas diena, Visu dvēseļu diena). V Pobaltí se ovšem na zesnulé příbuzné dle starých pohanských tradic vzpomínalo v podstatě po většinu podzimního období. Protestanté v Pobaltí si zemřelé někdy připomínají i poslední neděli před adventem. Tento zvyk přinesli do oblasti pruští luteráni v 19. století."
(Zdroj: http://www.skandinavskydum.cz/1-4-11-svatek-vsech-svatych-pamatka-zesnulych)