Řekla bych, že špatné spaní v noci je odezva toho, co se děje ve dne. Z nějakého důvodu je neklidný a nespokojený. Násilným odtrhnutím od vás možná dospějete k vašemu chtěnému cíli - vy se v noci vyspíte, ale jemu to problém nevyřeší a možná ještě další přibude.

Zamyslela bych se nad tím, jak probíhají vaše dny, jak se syn ve dne chová? Má dostatek pozornosti? Jste vy rodiče v pohodě, nejste z něčeho nervózní? Dítě všechno vnímá. Chodí do školky? Jak je tam spokojený?
Co se týče samotného spaní, je potřeba si nejdřív ujasnit svůj postoj a pak se ho držet, dítě by mělo z rodičů cítit jistotu. A samozřejmě lásku.
Zvolila bych postup, jak popisuje Jentak.