Ve věznici Pankrác oběšeno šest nestraníků (Vratislav Polesný, Vratislav Janda, Josef Charvát, Emanuel Čančík, Květoslav Prokeš a dr. Jaroslav Borkovec), představitelů odbojových skupin, v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání 1949.

Jako justiční vražda se označuje trest smrti udělený nevinnému člověku prostřednictvím zinscenovaného soudního procesu, tedy de facto vražda spáchaná prostřednictvím soudního systému.

Mezi justiční vraždy v komunistickém Československu patří např. popravy Milady Horákové, Rudolfa Slánského a Heliodora Píky.

Za justiční vraždu bývá někdy označován komunisty i rozsudek nad manželi Rosenbergovými, kteří byli v USA odsouzeni k smrti v roce 1951 za špionáž.

Možnost zneužití trestu smrti k justiční vraždě je jedním z argumentů pro zrušení tohoto trestu.