Jájo, pokud máš maminku, která tě má fakt ráda a záleží jí na tobě, klidně bych se jí svěřila, pokud vím, že by ona o to stála. Nemusíš třeba se vším, to může být postupné, ale může ti to hrozně moc pomoct.
Někteří lidi potřebují druhé...proto bují po rozchodech ty převoznické vztahy, strašlivě moc lidí neumí být samo.
Mít moje děti veliké problémy, ráda jim pomohu...jak bych uměla nejlíp. byla bych ráda, kdyby ve mně měli důvěru a svěřili se mi se svými problémy. A pokud víš, že to tvoje maminka zvládne, tobě to hrozně moc pomůže.
Takhle jsi na to sama, přenášíš to zase na svoje dítě...a docela chápu, že manžel po tom všem nechce rozebírat, má na hlavně dost másla.
Chraň sebe a svou holčičku, ne jeho.
A pokud zatím neumíš být sama, nebuď.
je to strašně veliké sousto, skoro bych řekla, že tě nejvíc rozhodilo to, že by ses to měla naučit - být sama, že tě to čeká, že je to nutnost, kterou si teď nedokážeš představit.
Ale sama nejsi...a dokud máš aspoň jednoho rodiče, který o tebe stojí, máš hrozně moc. Využij toho - víc nebo míň. U maminky to většinou bývá ta nejvíc láska bez podmínek, zanadávají si, pobrečí, povztekají se, ale jsou tu pro nás. I ty budeš jednou pro tvoji dcerku.