Jájo, není to divné, každý člověk je jinak silný, někdo se potřebuje opřít.
Spousta lidí hledá posílení kolem sebe...připadá si neúplná, když je sama. To je normální.
Spousta lidí v těch zěžkých chvílích našla víru - i tu Víru vyšší, nebo i v sebe sama.
Bohužel jsme byli vychováni v tom, že okolo nás nic není, že co nevidíme, neosaháme, že to neexistuje...a když ztrácíme člověka, o kterého jsme se opírali, myslíme si, že nastal konec světa. Věřící člověk je na tom o mnoho líp, nikdy nezůstává sám.

Máš aspoň dobrou kamarádku, které by ses mohla svěřit, když nechceš mamince? Chápu tvé důvody, proč se jí svěřovat nechceš, ale zase máš jistotu, že kdybys ji opravdu potřebovala, je tu pro tebe. To taky není samozřejmost.