Jájo, já nevím...já bych nic takového nedělala z trucu nebo proto, abych mu ukázala, zač je toho loket...a ať si taky užije.
Na to zas musí být typ člověka a taky - co pozdější výčitky svědomí, pocity viny a navíc může být manžel zas na koni a před okolím jak lilie...rodinu jsi přece rozbila TY.
Já bych spíš od manžela přestala cokoliv očekávat. To je teda taky hrozně těžký. Žila bych jen přítomným okamžikem a prožívala bych ho naplno. A začala si všímat lidí a všeho kolem sebe a zašla si a ten trénig a na tu masáž a taky klidně do kina s kámoškou (doma nemusíš říkat, kam přesně jdeš)...ty teď asi ten váš vztah rozebíráš horem dolem, přemýšlíš...a máš strach. Ten pak paralyzuje. Blbě se s ním žije a strach vyvolává další strach.

A jo, pokud opravdu v sobě neuděláš nějakou tu změnu, asi bys opět sáhla po podobném modelu, co máš doma .