Jestli jediným zjištěním bylo to, že nejsi moc samostatná, tak to nepovažuju za otevření traumatu. Spíš ti nastavil zrcadlo a tobě je to hodně nepříjemné. Člověk si nerad přiznává, že nechává odpovědnost na druhých, že se jim věší na krk, že je nesamostatný, už proto, že by od něj každé další rozhodnutí vyžadovalo právě tu samostatnost.
Tak mi přijde, že ti to odhalení prostě nesedí a ráda bys ho smetla ze stolu s tím, že psycholog byl špatný. Ale už to, že jsi s manželem konzultovala u tuhle trivialitu o něčem svědčí.