Zpočátku jsme měli názory jako Jája - řekla bych, že to je osud těch prvních dětí. Martinka se k PC fakt pořádně nedostala skoro až do školního věku. O to to bylo šílenější když jsme se nachomýtli někde, kde PC měli. Bylo to pro ni jako neuvěřitelné lepidlo. Až nám to bylo hloupé - skoro bych řekla, že to byl efekt jako když dítě nedostává žádné mňamky, a pak se dostane někde, kde je k nim volný přístup.
U Šárky asi tím, že už to tolik neřešíme,- holky mají každá svůj PC - Šárka má snad 6 let možná i víc starý 10" Asus EEE po mně a Martinka zdědila notebook můj vyřazený s rozbitým monitorem (má ho připojený napevno k monitoru) - nemají na PC žádné zákazy, jen si musí zvážit, co chtějí PC nebo TV - nejde sedět hodinu u PC, a pak si jít ještě zapnout TV... tak PC opravdu běží 1x týdně nebo 1x za 14 dní někdy i méně. V době nemoci samozřejmě častěji Jinak Martinky PC slouží v pokojíčku i jako příležitostná možnost koukat na pohádky, které mají přímo uložené v PC.
V TV se koukají taky na D: nebo na DVD. Pevně doufám, že D: chytíme i na novém domečku, protože si umím představit, jaký pláč by to byl, kdyby tam vyladit nešlo
Ale jinak ano, souhlasím s Jájou, že u dětí je důležité víc než hraní her na PC hraní her spolu s vrstevníky, s rodiči, taktéž souhlasím o čtení či poslouchaní pohádek... Se čtením pohádek je to u nás horší, ale nedávno jsme četli na pokračování Šárce třeba Káťa a Škubánek a jinak holky usínají při poslouchání MP3 - pohádek.