Mám stejný názor jako zakladatelka - holky jsou jasně upřednostňovány. Asi mi to nebudete věřit, ale neznám ze svého JEDINOU ženu, která by si přála kluka, maximálně ty, které tvrdí, že je jim to jedno. Dokonce i většina mužů, co znám, si přeje holku. Když jsem byla těhotná,nijak jsem na pohlaví nebazírovala, ale víc jsem se nějak přirozeně klonila ke klukovi. Když se někdo zeptal, řekla jsem to a spoustu reakcí bylo opravdu drsných - ježíšikriste, počkej, to brzo změníš názor, doufám, že to bude holka apod. Zažila jsem paní, která v čekárně u gynekologa plakala,že jí doktor na ultrazvuku "našel" kluka, mám kamarádku, která odmítá mít druhé dítě jen kvůli tomu, že by se jí mohl narodit kluk, další kamarádka studuje internet a drží všechny možné diety a praktikuje postupy, aby měla holku. Tak bych mohla pokračovat.
Kdysi jsem četla, že ve vyspělých zemích, kde je možné si na IVF zvolit pohlaví, jsou jasně upřednostňované dívky. To asi mluví za vše.
Upřímně řečeno, ikdyž jsem si při prvním těhotenství spíš představovala kluka (mám dceru), tak dnes bych neměnila a druhé dítě bych uvítala znovu dceru. Téměř tři roky na pískovištích, dětských centrech a kurzech mě přesvědčily o tom, že pro mě by kluk nakonec to pravé ořechové asi nebyl. Tím ale nechci říct, že bych byla z kluka nešťastná, to nikdy. Nakonec stejně člověk miluje to, co má doma a pohlaví je vážně asi nejmíň důležité.