ty naše děti jsou ale parta hic
Matěj naštěstí moc nešplhá, ale zato se pořád drží mé nohavice, když je doma sám z dětí, tak se bojí, abych mu někde nezmizela a když jsou doma i ostatní, tak hlídá, abych se přednostně nemazlila s jinými. Ale šplhání u nás bohatě vynahrazuje Martínek, kde nedosáhne, přisune si židli nebo něco jiného, třeba i houpacího koně a leze, ničemu nedá pokoj, taky padá a leze znovu a znovu, je nepoučitelný. Lítá tak, že do lecčeho vrazí, prostě divočina.

Jani a jak u vás, jak to zvládáš? Jaký byl porod? Jak se cítíš teď? Pomáhají Ti doma? Kojíš?