Tylity - já vím.


Právě proto mi připadá, ale vidím tak za své rameno, ani ne na vlastní zadek, zabývat se nejsprostší nadávkou jako zbytečnost.

ty děti jste vychovávali v nějaké patologii, ač jsi se snažila, to, že i jako dospělý kopíruje otcovo chování - je pro mne logické, protože nebyl nikdo, kdo by mu řekl "tak, kamaráde, přeháníš a brzdi". Ani ty (ty jsi nemohla), natož manžel - ten ovladač.

Myslím, že je v pořádku, sdělit synovi "takhle my dva spolu komunikovat nebudeme, takže se uklidni, nebo položím telefon"... ale to je zase moje vize, nápad, to se nedá hodnotit, když to neznám a myslím, že málokdo posoudí.