Já si myslím, že nárok nemá nikdo na nic (mladí na pomoc s dětma a staří na pomoc o ně), ale ve fungující rodině by se tyto pomoci měly odvíjet tak nějak přirozeně, proto že mám ty druhé rád. K prarodičům bych ještě dodala, že hlídání vnoučat by neměli vnímat jako pomoc jejich rodičům, ale jako budování svého vztahu s vnoučaty. Je to něco, co je může vzájemně obohatit. Jinými slovy každý v budoucnu sklízí to, co kdysi zasel.