Jej tak me nechytejte za slovo, ve skolce se taky nepredstavujete kazdy den, ale proste kdekoliv, nevim, prijdu do nemocnice, dite treba odvede sestra nekam, ja tam jdu za nim, mezitim vyplnuju nejaky papir, dojdu tam, je tam s nim uz nekdo jiny, reknu "dobry den, Vomackova" - a nemusim uz dodavat "patrim k tehle Novakove". Popisuju jen jeden z milionu pripadu, co me ted napadl, proste kazdodenni situace. Asi nema cenu o tom diskutovat - neni o cem, myslim tim, ze naprosto respektuju, ze to tak nekdo neciti, ale ja (a evidentne i zakladatelka) proste ano a neni duvod, proc to obhajovat. Proste chapu touhu/potrebu mit stejne jmeno jako ma me dite. A pujdu jeste dal - byt to tu ted schytam - vzdy mi prislo divne, kdyz vidim maminky Vomackove s detmi Novakovymi (nejlepe ve vyhradni peci navic), jen proto, ze kdysi mely nejakeho Novaka. Kdyz si je nikdy nevzal a nechal je s malymi detmi samotne, proc by se jako mely jmenovat po nem?
Nemyslim to jako nejake rouhani - samozrejme se i za par let muze stat to same, budu mit treba rodinu, kde budeme mit vsichni ctyri ruzna prijmeni a taky s tim nic neudelam - jen proste pisu, ze chapu, ze to muze byt nekomu neprijemne. Nebo jeste jinak - vidim rozdil v tom, kdyz maji deti jmeno po otci z puvodne sezdane rodiny, ale matka se napr. znova vdala, a proto se jmenuje jinak, a v tom, kdyz maji deti jmeno po nekom, kdo si nikdy matku nevzal a pak vzal do zajecich a byl to "jen" pritel, ale matka v duvere dala diteti jeho jmeno. Snad to neni moc zamotana veta.