řekni mu to na rovinu, jak to je. přesně jaks to tady popsala. jak ti řekla lassie - takhle mu to prostě řekni. že ta jeho reakce na tebe působila tak a tak, že se bojíš, že tím budeš ovlivněná (ztráta důvěry) a že se tím může hodně změnit váš vztah
já jsem zažila něco podobného - měla jsem přítele ještě za manželství (i když nebyla to příčina rozvodu, od muže jsem chtěla odejít tak jako tak), rozvedla jsem se, sehnala jsem si byt, přítel se mnou chodil, ale nebavili jsme se nikdy na rovinu, co dál. v jednu chvíli jsem cítila, že bych s ním chtěla mít dítě, posunout ten vztah - a on mi řekl - se na to necítím. ve mně se něco zlomilo ve smyslu - proč jsme vlastně spolu? jak on chce pokračovat? počítá se mnou a s naším společným životem? byla jsem jak přejetá, a on se ptal - co je, co jsi divná?
řekla jsem mu - vlastně nevím, jak dál - já udělala pro náš vztah vše - rozvod, bydlení, počítám s náma do budoucna a co ty? jak to vnímáš, co bude dál?
viděli jsme se asi za týden, a řekl mi, že mu to došlo, že si to neuvědomil