V tuhle chvíli trochu moc horká polívka, ne?
Ještě žije, takže možná nelhal, jen se momentálně lekl.
Já bych vyčkala a betlačila na pilu, teď už to stejně nedoženeš.
Ty údajné potíže s příjmením jsou opravdu jen tvoje potíže s tím, že něco nechceš jen tak přijmout, mně to žádný problém nedělalo, slyšela jsem i na příjmení dítěte a opravovala, jen když bylo třeba pro nějakou tu písemnost.
Udělat další nepředvídaný krok s příjmením dítěte ho pravděpodobně v tuhle chvíli utvrdí, že jedná správně, protože s fůrií (promiň) se přece neožení. Nechala bych to chvíli vychladnout a případně řešila s chladnou hlavou.
Ujistit nejistého muže v tom, že jsi nezávislá, sebejistá a vlastně ho nepotřebuješ a nezajímá tě, jak se on cítí, na jednu stranu přinese sebeuspokojení, na druhou stranu ho ujistí, že když se bez něj (a bez svatby) obejdeš, proč by se snažil.
Jsou nějakcí lekaví, ti dnešní pánové, ale není jich zase tak málo, jak tak čtu a slyším, ty časy, kde se po první návštěvě gynekologa (tehdá neexistoval těhotenský test - dávno tomu
) pominuly a je třeba s tím tak nějak počítat.