Ono je bohužel něco jiného, když ta dohoda padne před narozením dětí a když se to dořešuje zpětně. Pro mě jména také byla hodně důležitá. Partner nějak pořád nevěděl, jestli chce dřív děti nebo dřív svatbu nebo jestli by byly lepší děti bez svatby... Skončilo to tak, že dostal rozpis toho, jaké důsledky bude mít jaký jeho výběr a ať si to rozmyslí sám. Jako první jsem nahlásila, že zůstanu-li do třiceti neprovdaná (ta hranice měla smyslu v našem případě, ale mohla být zrovna tak 35 nebo 80 ), nehodlám už na svém příjmení nic měnit a pokud by došlo na svatbu, ať se rozhodne, jestli on chce své nebo moje. A že bez ohledu na všechno se moje děti budou jmenovat tím příjmením, kterým já... Byla k tomu ještě celá agenda vyřešení majetku apod., načež dospěl k názoru, že v kombinaci se mnou je lepší se vzít a pak mít děti, a to hned.