Jasně, takže primárně vlastní pocit, že něco není v pořádku, chápu. Takže teď sice víš, co je přesně v nepořádku, protože na to máš ten "papír", ale tvůj mateřský instnkt je kdesi jinde.

To je potíž všech matek "divných" dětí, s diagnózou i bez ní. Já bych se snad i poohlédla po jiné škole, kde netřeba mlátit pedagogy lejstrem po hlavě, ale to je velmi těžké, zvlášť u dětí, které se bytostně bojí změn.

Měla by sis ovšem odpovědět na otázku, k čemu - prakticky, ti bude potvrzení, nebo vyvrácení téhle diagnózy? Skoro bych řekla, že mnohem lepší a praktičtější, než vysilovat sebe i dítě dalším prošetřováním a vyšetřováním, by bylo hledat cesty k tomu, jak mu porozumět a brát to jako individualitu, ne jako diagnózu.