hračky kupuju minimálně, dostáváme jich hodně. když něco kupuji, chci aby to bylo vkusné a kvalitní.
nesnáším plastové laciné šmejdy, co se rozbijí, jen se na ně dítě podívá. jedna z bybiček takové dárky pravidelně nosí "vždyť to bylo levné, když se to rozbije, nevadí to." naučila jsem děti, že neopravitelné se vyhodí.

náš syn si s autíčky nehraje, ale miluje vlaky a autobusy. taky rád vaří a peče, v reálu i "jen jako", miluje vytírání, luxování a zametání.
má nějaké dětské nádobí - keramické. a umí přebalit a obléknout panenku. rodina byla v šoku, že jsem mu koupila nádobíčko, ale nakonec i od babičky dostal panenku. zajímají ho holčičí i klučičí věci. má rád růžovou. kluci ho ve školce naučili "střílet z pušky", ale ještě to nechápe.

s gendrovým rozlišováním si nedělám hlavu, má ale spoustu příbuzných, kteří do něj hustí, že "kluci nepláčou, správnej kluk zlobí a je špinavej apod". se vyjádřim že dnes již to tak být nemusí, ale moc kvůli tomu neotravuju