Taky to řešíme. Já to stejňákování nesnáším, nepodporuju, i když chápu. Nechci, aby se to dostalo do stavu, kdy si prý v dětství manžel se ségrou pod stromečkem počítali dárky, jestli jich mají stejně, i kdyby šlo jen o propisku navíc. Já si zas pamatuju, že obdobné dárky (jiná barva atp.) mi často samozřejmě přišly lepší ty, co dostala sestra.
Takže ode všeho trochu: dostanou něco společného, něco obdobného, něco úplně jiného a něco stejného a počítat to nehodlám.
Ale je to o nervy.
Svátky a narozky mají naštěstí blízko u sebe, tak se to dá přežít. To, že by měl druhý dostat nějakou maličkost, když má první narozeniny, jsme zkusili asi dvakrát a honem jsme od toho utíkali.