Nedočítám, ale za mne: Mám tři děti: u prvního mi to bylo úplně jedno co se vyklube - ze syna byla celá rodina nadšená (byl prvorozený vnuk na obou stranách). Druhé dítě byl taky kluk a takové haló se u babiček nekonalo a dodnes je pořád nějak upozaděn :/. Za půl roku po něm se narodila neteřinka a to, že je holka je z chování tchánovců značně znát (přesně jak píšeš holčičí * klučíčí stereotypy).
Třetí dítě se přiznávám jsem tajně chtěla holčičku: chtěla jsem zažít i ten holčičí rozměr - sukýnky, sponečky - což se mi splnilo, i když malá je sice holka, ale amazonka ;-).
Jinak protěžování holčiček vnímám bohužel i ve škole, kdy jsou neustále chváleny coby šikulky - zatímco kluci jim vyhrávají soutěže...