mám stejný problém a naštěstí tolerantního manžela ... já ale důvody znám
za prvé je to neskutečná úzkost, zoufalství a strach, že přijdu ho jednoho z nejbližších lidí, které mám (už 14 dní nám doktoři říkají, že se máme připravit na nejhorší, vůbec to nedávám) a ta druhá věc má návaznost na tu první, snažím se ten smutek vyběhat (i když už jsem zjistila, že brečet při běhu je koledovat si o kyslíkový dluh), tak jsem k tomu všemu ještě unavená. Leží na mě těžký mrak a sex, ten prostě nemůžu