Přidat odpověď
Zdravím všechny mámy.
Před rokem jsem psala toto:
http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep_tree.asp?all=yes&id=16698216&typ=0
Tehdy jsem si říkala, že tato diskuze o autismu se nás netýká. Jako bych ani neviděla, kolik maminek s dětmi s AS se ozvalo. Poslední dobou ale pročítám většinu diskuzí tady a vidím, že dysfázie a AS dohromady není vzácné. Mám dceru, a jak jsem se dočetla, u dívek a chlapců se to projevuje jinak. Proto jsem vyjádření maminek se syny nebrala v potaz (to není náš případ). V mnohých popisech synů vidím mladšího syna, s "dysfatickými znaky" ale dyslálií.
Její projevy se komplikují věkem, místo aby mizeli. Má problémy s sociálních vztazích s vrstevníky, rozumí si jen s dvěma neslyšícími kamarádkami (asi proto, že vnímání okolí je u obou trochu jiné), se slyšícími spolužáky si nerozumí a oni o její společnost nestojí. Poslední dobou jsem si začala všímat drobností.
- pohyby rukou se změnily, už nepohybuje neviditelnými obrázky, už je to opravdu ventil ve chvílích, kdy se má soustředit.
- zaměřuje se na detaily, ne celek
- problémy v orientaci
- miluje skákání po dlaždicích
- jednou musela utéct z místnosti kvůli příliš mnoha hlasům lidí...
- nechápe vtipkování na vlastní osobu
- těžko nese své neúspěchy
Nevím, co po vás chci. Asi říct, ať své děti tolik nepozoruju. Nebo napak říct, ať je pozoruju pořádně a nechám si poradit od klinického psychologa a dětského psychiatra.
PS: kolik Vás tady má dysfatické dítě s AS? je tu i nějaká holčička?
Předchozí