Za předpokladu, že k vám chodí častěji než jednou za měsíc v sobotu večer?

Přemýšlím, jak to rozumně zformulovat - chodím hlídat děti, různé děti, některé pravidelně 2x týdně několik hodin, některé jednou týdně na víc hodin, důležité asi říct: americké děti. Zkušeností mám spoustu, ani mi už není 18, a ta jejich mentalita je fakt o dost jiná. Jde mi o to, jestli byste chtěly, abych na děti tak nějak výchovně působila, např:

- když nechceš na večeři ani pizzu, ani nudle, ok, můžeš dostat chleba, nebo nic, ale zárověn nedostaneš žádnou sladkost
- můžeš si dát k večeři caprisone, ale neznamená to, že sníš zrnko rýže a 3x se napiješ
- fakt nechci, abys s těma rukama od kecupu 15 x odběhl od stolu do obýváku a otřel se o pohovku
- můžes si hrát s cím chces, ale jestli si během 10 minut vytáhnes 10 hracek a budes si hrát s tou 11, tak chci, abys je uklidil
- ano, opravdu si vecer pujdes umyt zuby, prevleces se do pyzamka, ukidis /uklidíme tvoje věci (dle veku), apod.....

I za cenu, ze pak uslyšíte, jak jsem na ne byla "zlá", že me nemaji rády?
Nevím, jakým směrem se vydat. Ano, můžu se zeptat rodičů, ale tem je tak nejak vse šumák, "maminka se nezajímá, jestli máme v pokoji uklizeno nebo ne, mamince je jedno, v čem spíme" .... Jedna mi řekne, že je happy, když ja jsem happy, at delam, co uznam za vhodné, ale to uz tomu 8 letému nevysvětlím, že se mi nezdá ok, aby 5 hodin sedel u pocitace a sel spat o pulnoci, když to mamince nevadí.

Muzu se na to vykaslat a nechat je všechny být, ale to se zase ve mně perou moje "vnitřní zásady" ...