Přidat odpověď
úložné prostory praskají ve švech - sklepní komůrka je plná dětského sezónního oblečení, nebo mezivelikostí, které na někoho čekají, až doroste. Dál jsou tam kola, lyže, firemní účetnictví, materiály z VŠ studií, zbytky materiálů z rekonstrukce bytu (obkladačky a tak). Takže už se tam nevejde nic. A v bytě jsou skříně přecpané, a děti pořád do bytu tahají další a další věci. Marně jim vysvětluju, že buď tady budeme bydlet my, nebo věci - vždycky jednu věc vyhodí a dvě přitáhnou.
Ale určitě by to všechno šlo nějak vyřešit, KDYBYCH JÁ UMĚLA UKLÍZET, ale já to vážně neumím, jsem asi líná a neschopná, ale prostě mi to nejde. Nevím, kde začít, pobíhám zmateně od jedné věci ke druhé, beru věci do ruky a zase je položím, protože nevím, co s nimi. Takže chápu, že se to děti nemají od koho naučit.
Naprosto si nevím rady s hromadami roznošeného oblečení, obrázků, letáků a novin, které děti nutně potřebují ke své existenci, co s papíry s různými poznámkami, starými pohledy, knížkami z veřejné knihovny, sběratelskými kartičkami, vybitými baterkami, utrhanými knoflíky, oblečením, co čeká na opravu, lahvičkami s kosmetikou, prázdnými květináči... prostě s běžným provozním bordelem, který nemá svoje místo. Perfektně umím uklidit akorát kuchyň, koupelnu a záchod, jinak je to bída.
Proto oceňuji, že mi moje paní jednou za týden tenhle nepořádek pomohla uklidit (vždycky jsem to dělala s ní, řešení většinou navrhovala ona, já ho buď odsouhlasila nebo poupravila, ale ona na to byla fakt dobrá).
Jo, asi potřebuju komornou. Takže měním zadání - neznáte někdo skvělou komornou z Prahy?
Předchozí