Tak je otázka,jestli momentální schopnosti svého dítěte poněkud nepřecenuješ,takové "ambice" má spousta z nás rodičů.

Dnes už to vidím s odstupem,jak jsme drilovali naše kluky a věř,kdybych mohla,tak to vezmu mnohdy zpět.
A pozor - u prvorozeného syna jsme tlačili asi fakt dost,dnes bych řekla nesmyslně,a on následkem toho borásek v té 1. tř.jednou utekl z domu-vzal si své kolo,sbalil foták a vydal se do 70 km vzdáleného města,prý za babičkou.Byla tehdá zima.Naštěstí pár km za městem mu asi docvaklo,že cesta bude nad jeho síly a vrátil se.Řeknu ti,byli jsme poučeni na to šup a byli moc rádi,že dítě nepřišlo k žádné úhoně a je zdravé,co najednou byla proti tomu nějaká písanka a výsledky ve škole vůbec...
pamatuju si,že v pololeetí měl v 1.tř.nakoonec dvojku,ale my byli následkem této lekce úplně v klidu.