Najít ten způsob jak to udělat nejlíp a zůstat autentická je fakt těžký. Já jsem na ni nějak netlačila, ona se o tom prostě nechtěla bavit, chtěla být s lidmi, kteří o tom vůbec neví nebo dokonale dělají že o tom neví, aby si zachovala iluzi normálnosti.

Neudělat nic je asi blbě a co udělat je zas těžké vykoumat. Asi bych něco zkusila, ale nebrala bych si za to takovou zodpovědnost, že bych pak byla zklamaná z výsledku. Záleží jaká je ona, jaká jsi ty, jaké vaše přátelství. Já jsem v takových vztazích celkem otevřená, takže bych ji řekla, že o tom vím, že je dost chytrá na to, aby věděla co se děje a pokud to nezačne řešit, může si zničit život, že ji nabízím pomoc, dala bych ji nějakou literaturu nebo kontakt na odborníka a dodala, že moc doufám, že nám to nenaruší vztahy, že vím, že konečné rozhodnutí co se svým životem udělá je na ní a budu to respektovat.