Jejdamane, možná na tvého syna bude platit to samé, co na mojeho..razím v těchto případěch svou strategii opaku..tzn., když mi opravdu záleží na tom, aby něco udělal, snědl, oblékl atd. říkám mu opak ( příjde mi totiž, že děti schválně dělají a chtějí opaky toho než chtějí rodiče ). Takže pak mu říkám "tobě asi nebude chutnat tahle polívka, že ne? " nebo "dneska si ven asi nevezmeš punčocháče, vid? " A to bys viděla, jak je najednou polívka dobrá a punčocháče jsou taky fajn..
. Nevím, zkusila bych to, u nás to funguje...