Přidat odpověď
Naše nejstarší strávila prázdniny v nemocnici se zánětem mozkových blan, chodí do devítky, odváželi ji v červnu, tři dny po tom, co nám naše odvoďačka řekla, že holka je jen nachlazená. Tři dny, co prozvracela, jsme k ní raději volali záchranku. Naštěstí přežila i když s následky/ doufám, že ne s trvalými/ děvče nám skoro ochrnulo a vyfasovalo francouzské berle, v nemocnici se rozchodila, takže je soběstačná a zvládá i samostastatné dojíždění do školy, o berlích moc nechodí, spíš je neustále hledá, takže nakonec měla štěstí, že dopadla jen takhle, problém je, že si nepřipouští, že by se měla šetřit, včera nám ji dovezl odřenou a mokrou trener z kanoistiky, kam předtím chodila, že chtěla začít znovu trénovat a nějak jí při vylezání z kánoe podjeli nohy, to, že se už několikrát málem zabila na bruslích, nepočítám, rozbité nádobí, popáleniny to je také skoro denně, vždy ji nejvíc naštve, když ji chce někdo pomoc prý není žádný invalida, nesmí cvičit, tak tráví tělocvik ježděním po zábradlí, jak nás informovala mladší sestra. Já chápu, že se chce vrátit do normálního života, co nejdřív, ale v patnácti už by měla mít rozum, podotýkm, že i přes změnu situace trvá na policejní škole.
Předchozí