To nebyl tchán, ale můj vlastní táta.
A byli jsme docela rozverní, ona je to sranda být u nádraží, ale moci se k němu dostat leda přeplaváním Labe
Dovedlo nás to k celkem filosofickým tématům.
Jediná pruda byl ten kočár, museli jsme ho místy i přenášet.
Ale jinak je to krásné se tak nějak přiměřeně ztratit. Je to čím dál těžší, všude je to samá hustá síť silnic, vesnic, značených stezek... a užít si ve Středních Čechách chvíli pocit úžasu prvního člověka z úsvitu věků se už skoro nepovede