Grainne,

já mám vztahy v rodině i u přátel myslím hodně nadstandardní, sama jsem dostala mnohem víc než je v kraji zvykem a v současné době taky myslím dávám mnohem víc než je v kraji zvykem.

A přitom si nemyslím, že by kterákoli z potřebných kategorií (nemocní, důchodci atd.) byli vyžírkové, ale mám pocit, že jsme manipulováni právě do solidarity, aby pak bylo z čeho odklánět.

Protože právě v té rodině moc dobře vidíš, jestli třeba bratranec Tonda, kterého jsi u sebe nechala půl roku bydlet, protože přijel do tvého města za prací a neměl peněz nazbyt, nechodí obden chlastat do drahé restaurace, ale už pořádně nevíš a hlavně nemáš kontrolu nad tím, jestli pojišťovna, které celý život platíš tučné sumy, aby Tě nenechala na holičkách, pokud se něco stane Tobě nebo Tvým blízkým (a jsi naprosto srozuměná s tím, že když se nestane, tak je to Tvoje štěstí a ty prachy se použijou pro někoho jiného, kdo takové štěstí neměl) , si za ty prachy nepostaví několik rozlehlých paláců a až budeš potřebovat, tak na Tebe neudělá dlouhý nos?

Protože ta mince má i druhou stranu a ta potřeba se jistit - ať už v rodině nebo ve společnosti - plyne z pocitu (a můžeme diskutovat o tom, nakolik oprávněného), že když se Ty vydáš ze všeho ve prospěch celku, tak pak nebudeš mít sama nic a je pravděpodobné, že když Ty budeš potřebovat, tak se na Tebe celek vykašle.

To s těmi mladými muži a neschopností přijímat je myslím už dost odvážná spekulace, spíš myslím ,že jim nikdo nechtěl dávat, protože ty síly už potřebovali sami pro sebe a pro ty, kdo jim byli bližší.