Kudlo, zázraky a ideál asi nikdo neočekává. Jde o to, vůbec připustit, že jsou situace, kdy je pomoc potřebná, je potřebná rychle a rodina ji nedokáže zvládnout ani při nejlepší vůli.
Část potřebných můžeme zachraňovat jen z důvodu pouhé lidskosti a ani to bych nepovažovala za něco nadbytečného, byť je to "zbytečný luxus", starat se o staré, nebo postižené nemohoucí. Další část je ovšem dobré zachraňovat i v zájmu celku - pokud pomoc přijde včas, dokážou se znovu zařadit do společnosti a být užiteční ve prospěch celku.

Nakonec proč asi vůbec zachraňovali ty "blázny" z Donnerovy výpravy? Mohli si za to sami a o několik lidí víc, nebo míň....

Protože si byli vědomi toho, že se jim může stát totéž, sami se můžou dostat do situace, kdy budou pomoc potřebovat.
Ty ženy se poté tedy znovu provdaly, měly další děti - to je v době osidlování nových území nesporný užitek.